In medias res

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1961 je vědeckou pracovnicí Fyziologického ústavu Československé akademie věd /Akademie věd ČR, v současnosti je emeritní pracovnicí AV ČR. Zavedla studium chronobiologie, tj. nauky o čase v živých organismech, v českých zemích, a dovedla je k mezinárodnímu ohlasu. Přednášela též na Univerzitě Karlově. V letech 1993-2001 byla místopředsedkyní a v letech 2001-2005 předsedkyní Akademie věd České republiky. V letech 2008-2010 byla předsedkyní Učené společnosti ČR, v letech 2006-2012 předsedkyní České komise pro UNESCO, v letech 2005-2012 předsedkyní Komise pro etiku vědecké práce v AV ČR. V současnosti je členkou vědecké rady Přírodovědecké fakulty  a Fakulty humanitních studií UK. Za přínos pro vědu a její řízení jí byla udělena četná domácí i zahraniční vyznamenání, např. Medaile MŠMT 1. stupně, státní vyznamenání Za zásluhy 2. stupně, Zlatá medaile Univerzity Karlovy, medaile „De Scientia et Humanitate Optime Meritis“ AV ČR, Cena pro seniory v neurovědách od National Institute of Health, USA, či francouzské vyznamenání Důstojník Řádu akademických palem.      

 

anotace přednášky:

 

Vnitřní biologický čas savců i člověka

 

Všechny živé organismy vykazují denní rytmy. U člověka jsou to např. rytmy ve spánku a bdění, v tělesné teplotě či ve stovkách dalších proměnných. Savčí a tudíž i lidské rytmy jsou řízeny z centrálních biologických hodin uložených v mozku. Ukazuje se však, že hodiny se nacházejí i v periferních orgánech, jako jsou játra, srdce, ledviny apod., a že centrální hodiny zejména koordinují činnost orgánů k jednotnému vnitřnímu času.

 

Přednáška ukáže, jak jsou savčí hodiny synchronizovány s vnějším dnem pomocí pravidelného střídání světla a tmy, jaké světlo je zejména pro tuto synchronizaci potřebné, a jak za určitých okolností může dojít k desynchronizaci celého časového systému s vnějším prostředím i navzájem mezi jednotlivými orgány. Tato desynchronizace může být rizikovým faktorem pro spánková, psychická, metabolická, nádorová i kardiovaskulární onemocnění. V závěru bude pak podán návod, jak zdravě žít, který pomůže tento rizikový faktor umenšit.